Plánování zimní zahrady

Několik rad, při plánování zimní zahrady.

Celohliníková zimní zahrada propojená se zádveřím domu

Jak by měla naše zimní zahrada vypadat?

Důležité je, abyste od samého začátku věděli, co od zimní zahrady očekáváte. Ať plánujete pustit se jen do zasklení lodžie, nebo se rozhodnete pro velkolepou prosklenou místnost za domem, měli byste mít alespoň trochu jasno ještě před tím, než nám poprvé zavoláte.
Klíčová pro toto rozhodování je také polohy zimní zahrady vůči světovým stranám, její umístění k domu a  začlenění do okolního prostředí.
Od tohoto Vašeho záměru a rozhodnutí se odvíjí konstrukční a materiálové řešení celé zimní zahrady jako je, konstrukce a sklon střechy, typ zasklení, navržení vhodného systému ventilace, velikost a typ otevírání.

To jsou zásadní otázky, na které se společně s Vámi pokusíme nalézt odpověď a navrhneme to nejvhodnější řešení.

 

Výběr stanoviště pro vaši zimní zahradu.

Pokud si můžete vybírat, kam zimní zahradu umístit, promyslete si, co bude pro vás nejpříjemnější:

  • Na jih otočená zimní zahrada má výhodu tepla a světla během celého roku, je však potřeba zvolit speciální reflexní skla, která snižují prostup tepelné energie a eliminují přehřívání v letních měsících, nebo investovat do vhodné stínící techniky.
  • Zimní zahrady orientované na sever bývají studené a stinné, ale když jim dopřejete kvalitní termoizolační zasklení v kombinaci s vhodným topením, promění se v příjemný prostor působící současně  jako tepelný štít severní části domu.
  • Východně orientovaná zimní zahrada bude mít plno slunce po ránu, a poskytne Vám prohřátý prostor pro příjemně strávenou snídani s výhledem do okolní přírody a pokud se použije kvalitní zasklení, teplo se udrží až do odpoledne. 
  • U Zimní zahrady umístěné na západ se předpokládá využití především navečer, kdy si můžete v prohřátém prostoru vychutnat příjemné chvilky při západu slunce.

 

 Zimní zahrada umístěná na jihSeverně orientovaná zimní zahradaZimní zahrada s krbem propojená se zádveřím domu

Rozměry zimní zahrady.

Ať už stavíte zimní zahradu kdekoli, pokud to není zrovna v lodžii panelového domu, měla by mít alespoň 15 m2. Jinak bude stísněná a vy se v ní budete s květinami a nábytkem přetlačovat. V prostornějších zimních zahradách se také mnohem lépe reguluje a udržuje klima příjemné pro obyvatele.

 

O umístění a celkovém konstrukčním řešení zimní zahrady tedy rozhoduje celá řada faktorů závislých na konkrétním místě a prostředí. Fyzikální zásady pro využívání sluneční energie a specifického mikroklimatu v zimní zahradě však mají obecnou platnost a rozhodně se vyplatí seznámit se s nimi dříve, než začneme zimní zahradu stavět.

Shrnutí do bodů:

  1. Zásadní a později těžko odstranitelnou chybou je volba místa pro umístění zimní zahrady. Východní strana domu sice bude lákavá zvláště ráno a přímo se nabízí její ranní využití jako jídelny, ovšem odpoledne a večer, tedy po hlavní část dne, bude zastíněná a tedy sluncem nevyhřívaná. Stejně nevhodné je umístění zimní zahrady sice na nejpřitažlivější stranu domu, pokud bude chybět návaznost na ostatní frekventované místnosti, tedy obytnou kuchyň či obývací pokoj. Nesprávná integrace zimní zahrady do celkového dispozičního řešení domu může způsobit i řadu extrémních situací, pokud jde o režim vytápění jednotlivých místností.
     
  2. Správně se rozhodujme také při volbě tvaru střechy. U zimních zahrad s plochou střechou dochází často k přehřívání způsobenému jednak v létě postavením slunce, jednak nízkou konstrukcí zimní zahrady, která způsobuje nežádoucí cirkulaci teplého vzduchu v místnosti (podobně jako u špatně postaveného krbu). Z tvaru střechy vychází tvar a konstrukce celé zimní zahrady.
     
  3. Plochá střecha zimní zahrady má navíc vliv také na tepelné ztráty. Čím větší je střešní plocha, tím větší je množství unikajícího tepla, zvláště za chladných zimních nocí. V zimní zahradě tak vznikají poměrně vysoké teplotní výkyvy a odlišná mikroklimata, která komplikují i pěstování pokojových rostlin.
     
  4. Se střechou zimní zahrady je neoddělitelně spjata také stínicí technika. Technické nároky pro zastínění a klimatizaci se zvyšují s každým čtverečním metrem prosklené plochy. Velmi vhodné je proto začlenění zimní zahrady do půdorysu rodinného domu tak, aby střešní konstrukce domu zároveň tvořila i zastřešení zimní zahrady.
     
  5. Nepostradatelné je oddělení zimní zahrady od obytného prostoru domu, většinou prosklenými dveřmi nebo velkými skleněnými plochami. V opačném případě mohou klimatické podmínky v zimní zahradě zasahovat i do interiéru domu: kondenzační vlhkost, teplo, zima, průvan - to všechno jsou faktory, které mohou mít nepříjemný vliv na obytný komfort.
     
  6. V jednoduchosti je krása - toto pravidlo platí i pro konstrukci zimní zahrady. Výklenky, šikmé stěny či zákoutí mohou sice vypadat atraktivně, kvůli zvláštním nárokům na konstrukci a montáž však značně zvyšují pořizovací náklady zimní zahrady.
     
  7. V členitém půdorysu zimní zahrady mohou vznikat i takzvané slepé kouty, v nichž neprobíhá cirkulace vzduchu a kondenzuje vzdušná vlhkost, která pak nadměrně zatěžuje zvláště případnou kovovou konstrukci zimní zahrady. Stejně obtížné jako zajištění správného klimatu, je i zastínění různých výběžků, koutů či nepravidelných konstrukčních prvků. Mějme na paměti, že veškeré nadstandardní a atypické vybavení se zhotovuje většinou na zakázku a je proto finančně náročnější.8. Nevyplatí se však šetřit na nesprávném místě. V případě zimní zahrady to platí především o klimatizačním zařízení, zvláště v případě jeho nedostatečného výkonu. Vždy je třeba předem počítat s tím, že klimatické podmínky a cirkulaci vzduchu budou komplikovat rostliny i nábytek. Klimatizační zařízení proto pořizujme vždy s možností nastavení vyššího výkonu, než jaký je pro konkrétní zimní zahradu předepsán.
     
  8. Nepodceňujme ani volbu materiálu pro konstrukci zimní zahrady. Pokud nosná konstrukce není tepelně izolována, například přerušením tepelného mostu v hliníkovém profilu, může se na oknech a mezi okenními tabulemi srážet vlhkost. Špatné tepelně izolační vlastnosti skel (nad 1,3 W/m2K) mají nepříznivý vliv na obytný komfort domu.
     
  9. Pokud chceme vytvořit moderní, opticky co nejodlehčenější konstrukci s velkými plochami skla a minimem příček a nosníků, je nejvhodnější celohliníková konstrukce, která dovoluje i při relativně úzkých profilech vytvořit mnohem větší prosklení bez členění, než například u konstrukce z plastu. Další výhoda celohliníkové konstrukce je staticky samonsná střešní konstrukce, která je jen podepřena dvěma stojnami. Lze tak v teplých letních dnech, za předpokladu že plášť zimní zahrady je konstruován pomocí skládacích stěn, tyto zcela otevřít a propojit obytný prostor se zahradou.

© 2012 - ALUSYSTEMS.cz Všechna práva vyhrazena.

mapa webu     Webdesign STUDIO VIRTUALIS